Na začátku všeho byla… čára.

V první části e-knihy Linie a úhly se zabýváme čarami, jejich směrem, vztahy, obrazci, které vytvářejí, a teprve když jsme schopni nakreslit čáry na správné místo tak, aby vzniknul obrázek, začínáme stínovat."

A v tu chvíli přijdu a říkám: „Čára neexistuje.“

Bum, nač jsem se tedy doteď učil kreslit, bylo to vůbec nutné, když teď tvrdíte, že čára neexistuje?

Všichni podvědomě tuší, že teprve stínování je to pravé ořechové. Často jsem slyšela za zády větu: „Koukej, jak umí stínovat!“ Jako kdyby stínování byla nějaká mimozemská schopnost, která je daná jen vyvoleným.

Stínování je součástí každé realistické kresby, a aby kresba vypadala živě, věrohodně, „opravdově“, musí být i stínování věrohodné a pravdivé. Někdy říkám žákům, že musí být jako detektiv Colombo a vysledovat všechny stíny, které na obraze jsou. Někdy se objevují postupně, jako by se vynořovaly. Přicházejí objevy typu: „Aha, toho jsem si vůbec nevšimnul. To jsem předtím neviděl…“ A to je v pořádku. Schopnost vidět se postupně rozšiřuje.

A jak to udělat, aby stíny, které vidím, byly stejně živé jako ve skutečnosti, aby obrázek žil a fungoval?

Jsou dva druhy obrázků. Říkám jim dráťáky a rozsypané seno. V případě dráťáků jsou obrysové čáry příliš vyryté, a tak nemůže k efektu, kterému říkám „čára neexistuje“, vůbec dojít. Ve druhém případě nese vinu chaotické šrafování, které vypadá, jako by po celé kresbě bylo rozsypané seno. Na první pohled není jasné, co na kresbě vůbec je.

Čára se stává hranicí mezi světlem a tmou a v podstatě mizí. Na jedné straně čáry je světlo, na druhé tma. A ta hranice musí být jasná a zřetelná, stínování musí být dotažené až k čáře. Jakmile je okolo rozsypané šrafování typu „seno“, kresba působí halabala, neuspořádaně a je vlastně nesrozumitelná.

Je to jako v životě. Když nemáme jasné hranice, druzí nevědí, jak se k nám chovat. Jsme pro ně nečitelní.

A na druhou stranu, když jsou obrysy kresby příliš zdůrazněné, pak i v životě máme pravděpodobně hranice příliš výrazné a schováváme se za nimi. Každá kresba nás vyjadřuje. Každá kresba o nás vypovídá a stejně tak styl, kterým kreslíme. Ne náhodou je komiksová kresba oblíbená mezi dospívajícími (zvýrazněné hranice), kteří se musí teprve vyhranit a někdy to s tím vyhraňováním trochu přehánějí.

Připravili jsme pro Vás cvičení, ve kterém se krásně spojuje schopnost kreslit linku, vidět tvar a šrafovat. Šrafování musí být velmi těsně k lince, jinak silueta slonů nevynikne.