Proč je nakreslit něco tak složité? A proč se to pořád mění? A jak to, že to vypadá jinak shora a jinak zdola, když je to vlastně pořád stejné?

Někdy je opravdu těžké představit si, že věci mohou vypadat jinak než podle toho, co o nich víme. Ta samá židle vypadá jinak z pohledu Franty a jinak z Vašeho úhlu pohledu.

Když kreslím portrét, sedám si tak, že sedím šikmo od portrétované osoby, a vidím ji tedy mírně ze strany. Model mám před sebou po své levé ruce. Jednou stála vlevo šikmo za mými zády žena a sledovala průběh kresby. Najednou se naklonila ke mně a povídá: „Jak to, že ji kreslíte z druhé strany?“ Podívala jsem se na ni překvapeně a chvíli nechápala, co má na mysli. Při kreslení jsem celá ponořená v pravé hemisféře a moje logická část si dává po tu dobu odpolední spánek. „No, já ji vidím z té druhé strany, s patkou přes oko, a vy ji kreslíte z té strany, kde nemá přes obličej vlasy. Jak to děláte?“ AHA, proběhlo mi hlavou. Vzala jsem paní a postavila ji za moje pravé rameno. „AHA,“ vydechla tentokrát paní, „Vy ji vidíte z jiné strany než já.“ Úžasné na tom momentu bylo to, že dokud se paní nepohnula z místa, ten jiný úhel pohledu nebyla schopná pochopit. A tak můžete vysvětlovat lidem horem dolem, že Vy to vidíte jinak, nepochopí to, dokud je nepostavíte na svoje místo. A to platí i v životě. Často lidé z pohledu své životní situace nejsou schopni pochopit tu Vaši, dokud si nestoupnou na Vaše místo, nebo, jak říkají indiáni, nestojí ve Vašich mokasínech.

Někdy se zdá, že je skutečně těžké někoho zachytit. Ten člověk se zdá nevýrazný a Vy už dopředu víte, že ta kresba nebude stát za nic a ani model nebude s kresbou spokojený. A přitom stačí tak málo: změnit úhel pohledu. Natočit model, sednout si více shora, požádat kreslenou osobu, aby se na Vás podívala přes rameno. A najednou se před Vámi rozprostře krajina zajímavé tváře a prsty Vás svědí, protože právě tohle je moc zajímavé si nakreslit.

A přitom stačilo tak málo: změnit úhel pohledu. A z obličeje na první pohled nezajímavého vznikne krásný obraz. Ale záleží na Vás, jak se k tomu postavíte. Jestli budete hledat způsoby a možnosti, nebo bezmyšlenkovitě nakreslíte to, co máte před sebou, bez valného výsledku a nadšení.

A někdy stačí skutečně popojít jen o dva kroky dál.